Jsem zrozená z gest
či z dlouhého ticha?
šli po té z cest,
kdy se nepospíchá,
nebo snad měli
zastřený zrak?
Stejně jsem na světě -
tak jako tak...
Běželi... divocí
na rtech spoustu jmen...?
Vešla jsem do noci
nebo byl bílý den?
titěrné otázky
mezi těmi,
které zná Bůh,
jenž otcem je mi...
Teď venku je temně
luna brzy vstane,
sny bloudí ke mně,
ležím odevzdaně...
noční klid voní,
tak krásně, dálkami,
hledám v něm tóny
hlasu nad námi!
Jak neznámý had
čas se zmítá,
zatoužím spát,
až když svítá...
V klubko mě změní
věčný hluk okolí...
chci klidné snění,
to tolik nebolí...
Jsem zrozená z hvězd
či z pouhého ticha?
toužím se vznést,
tam, kde Bůh dýchá...
nebo jen padat
do hlubin moří...
je tolik záhad,
které svět tvoří...
Žádné komentáře:
Okomentovat