Ať je horko, nebo zima,
vždycky mě to těší vědět,
bylo by tak strašně prima
vysoko si na něm sedět -
na měsíci velkolepém,
když ozáří oblohu...
zaletím si v duchu k němu,
kdo říká, že nemohu?
Děcko ve mně snad se dočká,
rozluští ten hlavolam -
až bude padat další vločka,
z výšky na ni zavolám!
Žádné komentáře:
Okomentovat