Jak dieta prohnala tygra

Tygr je kopa veselá, Často si vrázky nedělá - Jenom, když průšvih hrozí! Znáte to jistě mnozí! Chudák se ještě chvěje, Méně než předtím se třás, Málem pad do beznaděje, Když uslyšel hrozný hlas... Příšera divná prý ho straší, Skoro v patách mu byla, Tak tygr letí, až se práší, Hledá, kde rostou kila! Na stromech žádná nevidí, ani na střechách domů, Utíká daleko od lidí A od klobás ještě k tomu! Prohlíží každé nábřeží, pátrá v záhonku, keři, Kila nevisí, neleží, Copak mu někdo věří? Jak tahle blbost vypadá, proč ho jen ten hlas děsí? Nesmysl nebo záhada? Existuje to kdesi? On přece není na světě někomu pro legraci, udiven z pouti zakleté, pod jablůňku se vrací... A zase slyší dietu, plácla ho, až to mlasklo! A hele, tygr, už je tu! Pěkně ti bříško zplasklo! Kilo je všechno i hromada nic, no to je nějaké divné, jak ho má shodit, když je pryč... nespokojeně zívne... Spletený tygr zabručí, že hledat se mu nechce... A větřík v šumivém náručí ukolíbá ho lehce!