Nežila jsem od dětství představou, že se jednou vdám a budu mít děti..., jak to mívá spousta holek. Ani pestré množství vztahů nebyla vyhlídka pro mě. Vzala jsem to teda tak nějak středem - se svým Tygrem jsme byli pěkně dlouho spolu, než jsme se přece vzali... I my!
Přesto mi maminka vyčinila - né že se bereme rychle, ale že dáváme vědět na poslední chvíli - tím myslela měsíc. Po krátkén zamyšlení z ní vypadlo, že oni s tátou o svatbě řekli předem pouhých čtrnáct dní. Tak to vidíte!
Koho pozvat, koho ne? Proč někoho? Bude to teskné, když tam kromě svědků nikdo nepřijde? Ach bylo by, věřte mi! Dopadlo to tak, že kromě nejbližších jsme přesně nevěděli, kdo vlastně přijde, neboť na shromáždění naší církve padla výzva, že kdokoli nám může nabídnout pomoc a taky přijít:)
Těšení střídalo napjetí a čas běžel. Na předsvatebním posezení s pastorem a jeho manželkou nám nastínili, jak bude probíhat obřad, na kázání jsem si musela počkat, žádný náznak. Prý to celé bude krátké:) Dopadlo to docela jinak, jak milé! Obřad s gratulacema trval málem hodinu!
Nedovedu porovnat, jak netipické naše svatební kázání bylo, avšak bylo krásně osobní a přitom věcné. Myslím, že mě dojme prostě vždycky, když si ho znovu poslechnu.
Pastor po mně veverce a mém tygrovi pátral ve vikipedii a snažil se najít něco, co nás mohlo sblížit:) I nám to je občas záhadou, PánBůh však jistě ví, proč nás jednoho druhému dal. Jinak si to už nedovedeme představit. Jestli někdy přijdou nesnáze, překážky, s Bohem je překonáme. Je krásné mít se o koho opřít.
Nečekala jsem svatbou změnu, čímž nechci říct, že jsem se nevdávala ráda. Prostě přijde zařizování, vtípky, budu říkat manžel místo přítel - mimochodem pořád to trošku pletu a zastydím se:) Jsem překvapená, dojatá i posílená rozměrem, který do manželství vkládá Bůh, jak se k němu přiznává.
Říkala jsem si tajně, když už jednou svatbu, tak se slibem, viděla jsem to ve filmu a nadchlo mě to. Letos ještě v dubnu jsme neměli ponětí, že to v srpnu bude pravda!
"Muž a žena jsou natolik odlišní jako v přírodě tygr a veverka", shrnul Stašek svůj úvod.
Člověk byl stvořen proto, aby miloval; význam lásky je o tom, že já miluji někoho jiného, láska je spojená s dáváním. S hříchem však přišlo sobectví a tak sobecká je často i naše láska - potřebuji, dej mi, miluj mě!
Dokonce do manželství často vstupujeme hlavně proto, že toužíme být milováni nebo nechceme být sami. Láska v biblické podstatě mluví o tom, že my máme dávat lásku, my máme milovat!
Boží láska nehledá prospěch, je trpělivá, laskavá, nevychloubá se, není domýšlivá, nepočítá křivdy... je nesobecká... Láska vydrží, věří, vytrvá a nikdy nezanikne.
... "Ještě že to můžu opsat, skoro mě děsí tolik vlastností, to nedokážu", napadá mě letmo.
"Pokud poznáme Boha skrze Ježíše krista, on nás naplňuje Touto láskou. Protože on miluje nás, i my jsme schopní milovat a dávat lásku dál"!
"Tygře a veverko, neočekávejte nikdy naplnění v lásce od svého partnera! Význam lásky totiž není v tom, co dostávám, ale co dávám" Bez Boha to jde velmi těžce, avšak bude-li vaše srdce naplněno Boží láskou, budete schopni dávat lásku, ať už jste partnerem milováni nebo lásku zrovna necítíte tak, jak jste si představovali.
Boží láska je mocná kouzelnice, dokáže totiž spojit dokonce tygra a veverku. Dokáže spojit lva a beránka - dokáže vytvořit celek stvoření, jako je muž a žena.
Tato láska vytvoří z tygra lepšího tygra a z veverky lepší veverku:) Vaším úkolem v manželství je zvětšit toho druhého!
Přeju vám, aby Boží láska přebývala mezi vámi, aby vás naplňovala, aby nikdy, nikdy nescházela ve vašem manželství!"
Upřímně děkujeme našemu pastorovi Staškovi a jeho manželce Evě za pomoc se svatbou, svatební oznámení, za férové a krásně osobní kázání, i když se všechno neposlouchalo lehce:) Je tak fajn přijímat lásku. Tenhle postoj však není ten správný převažující! Důležité je v manželství vždycky se znovu rozhodnout bojovat za vztah a neříkat si, tohle už nejde, kašlu na to... Je posilující, že náš vztah je oboustranný. Často to tak už po pár letech nebývá!
Děkujeme dalším dobrovolníkům z církve bez hranic v Praze za svatební hostinu a přívětivou atmosféru, která pronikala srdci nevěřících.
Díky ti, Bože, že občas i mě přiměješ oblíbit si květiny, naprosto cizí lidi i nová místa!
Žádné komentáře:
Okomentovat