Kéž jako vánek osuším ti slzy,
A zaženu pryč, co je působí,
znám tě jen chvíli a moc mě mrzí,
že tvé rty úsměv nezdobí...
Chci mraky plést a tvořit duhu pestrou,
co se v tvých očích odráží,
klidně budu tvou malou sestrou
a projdeme se po pláži...
Přesto, že osud tváří se přísně,
až z toho vážně smutno je mi,
zaplaveme si v tónech písně,
pak najdeme jinou, lepší zemi...
Tam vyroste velký, pevný dům,
a bude pro tebe k mání,
zastav se jen, dej prostor snům,
po zdech maluj svá přání...
6 malých dlaní tleská tiše,
těší se na tajnou pouť,
až u mě v dálce je to slyšet,
však nesmíš zapomenout!
Srovnej svůj dech s těmi třemi,
a Přivři víčka, noc se vkrádá,
tvé srdce plní se nadějemi...
fandím a věř, že mám tě ráda:)
Žádné komentáře:
Okomentovat