Občas si říkám, že napíšu tipický vtipkovací článek, ve kterém se stoprocentně několikrát bude vyskytovat Tygr! Když to ale neudělám hned, žertíky se rozprchnou a já jen marně vzpomínám.
Byla takhle noc...
"Pojď si se mnou zlomit... suchar"!
Obočí by mi zaručeně vyletělo vzhůru, kdyby mi tohle gesto bylo vlastní. Co se týká našich večerních lámacích tradic, rozšířilo se k mému pobavení spektrum laskomin z Kaštanů i na suchary? Proč ne, taková maličkost!
"Nebo Elu" - sušenku, dodal můj tygr. Je to on, přecejen.
"Suchar nebo Elu, já to všechno smelu", zpíval si vesele.
Vyndala jsem suchar a nabídla mu ho k dělení.
Zaváhal a až dětsky zklamaně se zeptal:
Proč, proč ty vždycky vybereš to horší?"
Horší, horší, dumala jsem zaraženě, jen poslouchám, co říkáš a udělám to první!
"Ne, svéhlavě si na tom horším ještě trváš! Nebo sušenku, jsem říkal."
Můj milý tygře, ještě mě přeceňuješ, řekla bych. Zaseknu se na prvním pokynu a dalšími poznámkami mě nelze zviklat:)
Čtení mezi řádky mi jaksi nejde. Jestli mě chcete někdo vyzkoušet ze štědrosti, nezačínejte větu stylem - dal-a bych si jahodu nebo bombon, přesně to vám totiž poslušně přinesu. Ne, že bych vám nepřála víc, dokonce mě zaujme, že chcete jen tak málo, ale prosím, snad víte, co chcete... A když se na sebe podívám tygříma očima, cítím se jako lakomec, držgrešle nebo hamoun.
Jsem holt asi nějak omezená nebo je to tak, že mě podezíráte a rovnou si říkáte o málo? No lepší mluvit jasně, než mě zkoušet. Stejně šlo Tygrovi jen o to, vylákat mě z pelechu!
Tygr: "bolí mě krční páteř..."
"Mám tě namazat?"
Tygr: "No jasně, to pomůže!"
"Těmahle rukama?"
Tygr: "aaaaahhhhhaaaaauuuuuaaaaa, když jiný nemáš, aaaaaaa, žábo ledová:)"
Tak ještě něco:)
"Tygře, zmizel mi článek!"
Tygr: Jeee a kam? Jakto že? To na ně nemáš jednu danou složku?:)"
"Jistě, že mám, ale asi se mi něco semtam uloží jinam, no..."
"Huraaa, už ho mám! Jmenuje se jen člán a je ve složce, kde mám knížky k opravování!"
Tygr:) "Jooooo, seš po tygrovi, taky v tom máš bordel!"
Tak si nejspíš brzy z pocitu sounáležitosti s tím svým manželem pruhatým půjdu zlomit ledové kaštany:) Je to moc milá, hojivá, důvěryplná tradice! A při tom se přeproptám Tygra, co ještě připsat, jestli mě to teda nechá zveřejnit!
Stáhla jsem si videiko z youtube, ale už, nebo ještě... jsem ho nedala převést do mp3. Protože jsem to hloupě přiznala, prej jsem polovičatá. A to už tak prý nejmíň rok! Takže hned na sebe všechno nepráskněte nebo nedělejte 5 až 7 věcí najednou, i když se říká, že to my holky ovládáme. 5 až 7 je moc:)
Ale zpět k Tygrovi:
Přijde takhle do ložnice s otázkou: "vzal jsem si ten prášek?":)
Už se usmívám a čekám, co ho předstihlo.
"Já si zakouřil, napil se, snědl sušenku, poslechl kus pořadu, ale... vzal jsem si ten prášek? Proto jsem do tý kuchyně přece šel:)"
Tygr: "Sladil jsem si kávu?"
"Já nevím, taková blbina. Nedávám na všechno pozor!"
Tygr: "mmmmmmm, ale to máš přece vědět, taková důležitá věc"!
Máte své rodinné hlášky? Kéž bych si na všechny vzpomněla!
Od vánoc - po té, co Tygr koupil nějakej kabel a vysvětlil to se ujala dobrá hláška: "Tohle potřebuju, tak nám to dám!!!"
Taky tygrovi věčně, až chronicky dochází kafe. často i voda, jídlo, cigára, sladidlo, ale nejčastěji kafe -
"Tohle je domácnost, furt tu něco dochází," s obměnou - "pořád tu nic není"!
Vyvrcholí to tygřím povzdechem:
"Zas mi asi kafe vypila kočka!"
Totiž - sedí nám jedna plyšová na aquamatu, ale z ničeho bych ji nepodezírala, snad z toho, že je to lapač na prach, chudinka!
Nad postesknutím, trochu ukřivděným, trochu nejistým a to - "kdo mi to tam dal" by se daly trávit hodiny. Třeba na něj dojde příště! Teď radši šup do vany!
Máme speciální špunt, kterej se dal vyndat pootočením kola na boku vany. Jenže pukla nějaká pružina a kolo přestalo mít na špunt vliv. Hádejte, kdo točil tím kolesem naposledy, tygr to nebyl!
Včera jsem se po koupeli chtěla osprchovat, ale špunt ne a ne vyndat...
"Špunt nejde vyndat, nemám na to nechty."
Tygr: "Mně minule stačily dva, mně to šlo!"
Že by mi to šel předvést, ani nápad! Když to šlo jemu, musí i mně!
"Já tady tu napěněnou vodu nechám... ať si tady je..." brblala jsem navrčeně!
Úsporně jsem se osprchovala od midlin, pozděj jsem našla nějaký ve vlasech - vzala jsem škrabku na brambory a špunt vyndala.
Neee, to není finále! Šel se koupat Tygr a víte co? špunt nešel vyndat ani jemu. A nesmím být škodolibá, takže nejsem! Vzala jsem škrabku na brambory podruhé a ani si nepamatuju, jestli jsem šlápla do louže nebo ne, když jsem šla Tygra zachraňovat! Je to tak prosté, ještě, že se máme! Díky Bohu!
Na rozloučenou notování z naší mrňavé koupelny:)
Tygr: "hmmm, nooo, na co se utírám, když mi to nejdeee, vůbec nejdeee, ale mám ručník krásný, fialový, svatebnííí!
Prostě… ať se láme chleba nebo suchar, kéž je raději sranda, než zbytečné dusno!
Krásné jaro vám všem zbylým, milým blogovým pozůstalým! Dobře se bavte na novém místě!
Žádné komentáře:
Okomentovat