Je právě

čtvrtek 8. května 2014

Svlečená do naha: Iveta Kollertová

Není to pouhá kniha, ale seznámení, těžká pouť a boj - s lékaři, úřady, nemocí, bolestí, psychikou a vůbec sama se sebou. No, ještě s manželem, aby toho nebylo málo. Rozvod byl v tomto případě zřejmě úlevou.


 Poslechla jsem si pár stran a vzdala to. Krutou realitu neuhladily ani básničky a mě se hlavou honily představy, jak nechci, aby dopadla třeba moje mamina. Chudák autorka, říkala jsem si, je mi jí líto, musí trpět.

Jenže.... - nedalo mi to pokoj. Nemohla jsem utéct. Přece neonemocním, když si to přečtu. Efekt je opačný, věřte mi. Uvidíte, co zmůže optimismus, přátelé, internet, vůle, láska a touha žít. Fráze, až by se kdekdo zasmál?

 Nestal se zázrak za minutu, naopak, Iveta Kollertová prožila několik let v obavách, upoutaná na lůžko, zavrhovaná lékařkou... má však oči, tisíc malých radostí, fantazii, vytoužený vozík a vědomí, že na něm zvládne sedět... Má taky obrovské štěstí na lidi kolem sebe, hlavně rodinu, bez jejíž podpory... vlastně s jejíž podporou se dokázala nevzdat.

Iveta nás pozve do svého nitra, domů, svěřuje se s poznáním, vděčnos    tí, snad každého zasáhne. Ztlumí malichernosti a zesílí podstatné věci, přidá něco do naší krve. Pokud nám to přehází priority, je to jen dobře.


Chtěla jsem slyšet její hlas a víte co? Nemluví jako romantik, ani uplakánek, je prostě dúplně normální. Je snadné vedle ní sedět a povídat si beze studu. Na nic si nehraje a má v sobě sílu, moře pochopení a patří jí můj velký obdiv.
Máte-li zájem,  stáhněte si a poslechněte ze stránek českého rozhlasu krátký rozhovor.


Před anotací ještě jedno trochu trapné přiznání a tip. Prostě jsem nečetla úplně všechny vložené dopisy a básničky.
Nevidomí, zaregistrovaní -  Stáhnete-li si knížku ze stránek Biblia, každý soubor začíná kapitolou, takže se dá snadno přeskočit na další a některý dopis či básničku vynechat. Asi se to nemá, ale bylo toho najednou moc.
Autorka v autentickém životním příběhu sleduje desetiletý zápas těžce
         zkoušené ženy o život a elementární lidskou důstojnost, a to v situaci,
         kdy ji lékaři, společnost i manžel odepsali.

Žádné komentáře:

Okomentovat