Vzpomínka na blogové téma týdne - tma jako v pytli!
Tohle temné téma je veselé, rozjařilo mě!
Jsem nevidomá a na tmu zvyklá!
Jak vidíš tmu, ptávají se mě známí?
Nijak, tma není! Prsty taky nevidí tmu. Mé oči cítí jen vzduch!
Ale jakto? Musíš vidět aspoň tmu!
Nemusím... Světlo mě ani neoslepí, ani mi neschází.
Občas jsem schopná přehlídnout, že vypadne proud:)
Kdyby ovšem lidi kolem nezačali zmatkovat - často k mému pobavení, jsem-li ve známém prostředí.
Vrážejí do mě a diví se, že se jim pletu do cesty. Já se zas divím, že se mi nevyhnou:)
Když jsme šli jednou s mým tygrem do metra a lidi najednou začali křičet kvůli krátkodobýmu výpadku proudu, bylo to dost nepříjemný, naštěstí byl rychle klid!
Máma mi obvykle rozsvěcela v koupelně, ať se po tmě neutopím, potom mě mírně spérovala, že nechávám svítit! Ach jo!
V Praze jsme pár let měli s tygrem v bytě vypínače reagující na dotek, což pro mě byl problém. Když jsem potřebovala vědět, jestli se svítí, věčně jsem neměla po ruce pomůcku indikátor světla. Tak jsem přiložila blízko vypínače ucho a poslouchala, jestli bzučí! Jako nějaký blázen!
A proč mě pořád překvapuje, když k nám jde návštěva, že jim po schodech do 4 patra uteču a oni tápou a hledají vypínače? Jsem nějak nepřizpůsobivá, myslím!
Prostě zlatá, bezproblémová tma:) Je tajemnější a klidně si při ní uvařím!
Jen mě neberte moc vážně!
Na Oravě, tam je prý tma - nevím jestli tak černá, hustá nebo strašidelná. Možná ta pravá tématická, jako v pytli!
A v té tmě se ozývalo:
bum, bum, bum, bum! Bum, bum, bum, bum!
Co to jako je?
Bum, bum, bum, bum!
"Já už vím," zajásala jsem dětinsky! "Paní domu klepe řízky!"
Bum, bum, bum, bum!
"Teď? V noci, ve tmě?"
"Aha, sakra, nějak mi to nedošlo!"
Ráno se vysvětlilo, že to býk třískal ve stáji rohama - no dobrá! Ale ten rytmus klepání řízků tam byl!
A zkazili mi radost, to se nedělá, že ne?
Dobrou noc vám přeje punerank!
Žádné komentáře:
Okomentovat